Historie a památky

První písemná zmínka o vsi Žehrovicích („Segrovicih“) se tradičně spojuje s listinou knížete Břetislava I. pro břevnovský klášter z 18. října 1045. Není ovšem zcela jasné, zda se tato zpráva váže k Žehrovicím Kamenným, nebo Mšeckým, navíc je dotyčná listina falzem ze 13. století. Každopádně jsou ale Žehrovice vsí velmi starobylou. Ve středověku patřívaly církvi, jako majitelé se po břevnovském klášteru vystřídaly klášter ostrovský a pražská kapitula. Po husitských válkách drželi ves jako zápisné zboží Kladenští z Kladna, v polovině 16. století se pak stala součástí nově budovaného smečenského dominia Martiniců. V roce 1609 koupil Jaroslav Bořita z Martinic dvůr s bývalou rychtou, krčmu s ovčínem a několik chalup od erbovního měšťana Jana Vartovského z Varty. Tím došlo k sjednocení celé vsi pod vládou Martiniců a po vymření rodu v roce 1789 jejich nástupců Clam-Martiniců. Ti byli vrchností nad žehrovickými obyvateli až do roku 1848 a díky svému pozemkovému majetku si ve vsi podrželi vliv až do roku 1918. Martinické erbovní znamení (dvě stříbrná lekna) je také součástí znaku, jenž byl obci udělen v roce 1992.

Ves měla zemědělský charakter, vedle toho tu ale již ve středověku probíhala těžba kvalitního pískovce zvaného žehrovák, charakteristického svou odolností. Díky té byl jako stavební materiál vyhledáván a použit byl údajně i při stavbě Karlova mostu, chrámu svatého Víta na Pražském hradě, Národního divadla a řady dalších pražských památek. Žehrovic se dotkl i rozvoj těžby uhlí na Kladensku, přímo v katastru vsi byl na počátku 20. století (1912/3) otevřen důl Wanieck, jehož provoz byl ukončen teprve v roce 1982. Kromě těžby poskytovalo žehrovickým mužům ve 20. století obživu též kladenské železárenství.

K památkám obce se řadí např. sochy sv. Jana Nepomuckého (1726), Panny Marie Bolestné a sv. Rocha, patrona kameníků, starobylá a památkově chráněná je usedlost č.p. 17. Po 1. světové válce byl svépomocí žehrovických obyvatel vystavěn Dělnický dům, nedávno nákladně zrekonstruovaný. Kaplička na návsi, postavená v roce 2005 díky úsilí občanského sdružení Žehrovák, stojí na místě původní kaple, zbourané v době totality. Na území obce se nachází část největší vodní plochy okresu Kladno, Turyňského rybníka zvaného též Záplavy (51 ha), přírodní památka Kalspot a několik památných stromů.

V současné době žije na území obce přes 1700 obyvatel a obec má 541 domů. V obci je základní škola, mateřská škola, pošta, nádraží a dvě stanice autobusu, které umožňují přímé spojení s okolními obcemi a také s Prahou, Karlovými Vary, Žatcem, Rakovníkem a Kladnem. Znak obce spolu s praporem udělilo obci Předsednictvo České národní rady svým usnesením č.737 ze dne 12.2.1992.

Podrobnější text o historii Kamenných Žehrovic naleznete v příloze.

Přílohy

Původní socha sv.Rocha
Autobusová zastávka
Zvonička na Spáleništi
Stavba Dělnického domu
Škola
Kamenné Žehrovice
Hlavní ulice v Kamenných Žehrovicích
Pohled na pomník
Hlavní žehrovická ulice u školy